Vesmírná inovace století

9.2.2018

 

 

O Elonu Muskovi jsme již několikrát psali v souvislosti s jeho úspěšnou firmou Tesla a novými návrhy a prototypy elektromobilů, ať již osobních, nebo nákladních. Tentokrát se ale budeme bavit o něčem poněkud „větším“. Tento týden, 7. února, byla totiž do vesmíru vypuštěna Falcon Heavy, všeobecně považovaná za nejsilnější raketu současnosti. Událost byla iniciovaná soukromou Muskovou společností SpaceX. Firma plánuje na základě úspěchu s touto raketou také komerční lety, a první dva by se měly uskutečnit v první polovině letošního roku.

 

 

 

 

První budoucí let vznikl dohodou mezi zmíněnou firmou a Saúdskou Arábií, která má zájem na tom, aby Heavy Falcon na oběžnou dráhu vynesl velký telekomunikační satelit Arabsat 6A. Druhý let bude iniciován americkou vládou v rámci Vesmírného zkušebního programu (STP) ministerstva obrany, raketa vynese na oběžnou dráhu sérii vojenských a vědeckých družic. Pokud by to dopadlo dobře, bylo by možné navázat s americkou vládou pravidelnou spolupráci, což by samozřejmě pro Muska i jeho firmu bylo optimální. Zájem o spolupráci vyjádřily také firmy Immarsat a Viasat.

 

Falcon Heavy může na oběžnou dráhu vynést až 64 tun materiálu, což je neuvěřitelné a prozatím nikým nepřekonané množství. Ne že by se nikdo nepokoušel – například NASA vyvíjí stroj zvaný SLS, který by měl unést až 70 tun nákladu a později dokonce 130 tun. Nicméně Muskova varianta bude rozhodně levnější: let FH stojí kolem 90 milionů dolarů, let SLS by stál až miliardu dolarů.

 

 

 

 

Odstartování Falconu Heavy mohli zájemci sledovat dokonce i naživo. Samozřejmě, šťastlivci ve studiu byli k tomuto úchvatnému výsledku mnohaletých výzkumů poněkud blíž, než běžný člověk, nicméně bylo možné pustit si online vysílání z jakéhokoli koutu světa (my se také dívali 🙂 ). Atmosféra ve studiu byla těžko popsatelná – očekávání, netrpělivost, možná i lehké obavy z toho, že se na poslední chvíli něco stane a raketa nevyletí nebo vybuchne hned při startu. Naštěstí se nic takového nestalo, Falcon Heavy relativně hladce odstartoval a vyletěl na oběžnou dráhu.

 

Během své cesty raketa vypustila dva pomocné vzletové stupně, které bezpečně přistály v areálu na mysu Canaveral, nicméně první stupeň centrální části nosiče se neplánovaně zřítil do Altantského oceánu. Původně měl přistát na plošině, nicméně je pravděpodobné, že mu během letu došlo palivo a proto se tedy plánované přistání nepodařilo. Na hladinu (jen necelých 100 metrů od plošiny, kde měl původně přistát) narazil rychlostí 500 km/h.

 

Všechny tři první fotografie pocházejí z článku, citovaného na prvním místě, v prvním odstavci. Na této fotografii můžete najít jednu zajímavost – na obrazovce, která bohužel není příliš dobře vidět, je napsané DON’T PANIC. 🙂

 

 

A proč je vlastně let rakety Falcon Heavy tak unikátní? Není první, a dozajista ani poslední, nebyla vyslána na neopakovatelnou misi, ani se nepředpokládá, že by přinesla úžasné nové informace o mimozemských civilizacích. Ale v něčem přeci jen. Tedy – přesněji řečeno, v pěti dost podstatných „maličkostech“ 🙂

 

  • Možné opětovné využití některých částí rakety. U Heavy Falconu se předpokládá, že by hypoteticky stačilo jen dotankovat a mohl by znovu letět. Znovuvyužití podporuje i to, že pomocné urychlovací stupně nebyly odděleny pyrotechnicky (výbuchem), nýbrž hydraulicky, takže by je teoreticky stačilo jen znovu zapojit.
  • Díky opakovanému využití většiny rakety by se měla drasticky snížit cena. Zbylé peníze se pak dají využít například na nákup paliva na zpáteční cestu (kvůli ceně jsou obvykle cesty do vesmíru nenávratové).
  • Falcon Heavy je nastaven tak, aby byl schopný dokončit misi i s určitým množstvím nefunkčních motorů, což je naprostý precedens – již při přerušení jediného motoru družice a rakety obvykle misi přeruší, a v horším případě se ani nevrátí. FH by byl schopný dokončit misi i se třemi nefunkčními motory ze čtyř!
  • Jednotnost výroby a údržby – oba pomocné boostery již jednou letěly jako Falcon 9.
  • Možnost změny výkonu motorů.

  

A na závěr se nabízí otázka, kam vlastně raketa letí? Musk sice tvrdí, že směruje přímo k Marsu, ale není to tak – na oběžnou druhu rudé planety se raketa vůbec nedostane. Po heliocentrické dráze totiž zamíří k pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. „Heliocentrický“ znamená víceméně to, že raketa bude nekonečně dlouhou dobu (jak doufá její mentální stvořitel) kroužit po oběžné dráze Slunce. Ale pravděpodobnější je spíš to, že se rozpadne následkem radiace nebo nejrůznějších nárazů kosmických těles.

Rádi Vám vytvoříme individuální nabídku.
Stačí nám zanechat zde Váš kontakt.

Copyright © 2018-2016 ECT s.r.o.
Všechna práva vyhrazena

Tvoříme s láskou. 4PROSTOR.cz