Plastová katastrofa

19.1.2018

 

 

Dnes opět něco málo o ekologii, protože toto téma se v následující dekádě bude vracet v pravidelných vlnách. A bude se hovořit především o plastech, protože tyto materiály se v přírodě nerozkládají a jejich zvyšující se množství ve světě začíná působit mnoho problémů. Krátce několik příkladů:

 

 

Obrovská pohyblivá skládka plastu v Tichém oceánu.

 

 

 

Takové ostrovy byly zatím objeveny dva (první už roku 1997). Jeden z nich podle vědců, kteří na něj poprvé upozornili (například vědec Charles Moore) přesahuje velikost amerického státu Texas. Je tvořený především mikroskopickými plastovými zbytky – tedy pouhým okem těžko odhalitelnými, nikoli však méně nebezpečnými. Ostrov se navíc stále rozšiřuje, jak do délky, tak i do šířky. Moore celý efekt přirovnává k mlze, vznášející se nad hladinou. Nemilou zprávou je také to, že v blízkosti se nachází korálový Hendersonův ostrov, který je už nyní pokrytý až 38 miliony kusů odpadu.

 

 

Odkaz na foto.

 

 

Takové lovení lahví by teoreticky mohlo být zajímavým zaměstnáním, bohužel se ale poničené plasty nedají prodat a ani zrecyklovat. Odkaz na foto. 

 

 

K znečištění velkou měrou přispívá lodní doprava, hlavně obrovské kontejnerové lodě. Kovové kontejnery se totiž v moři často ztrácí. Nejznámější a trochu bizarní případ pochází z roku 1992, kdy z kontejneru do vody popadalo 28 tisíc plastových kachniček, které se stále ještě objevují na plážích po celém světě.

 

Ne vždy je ale situace zábavná. V odpadu na plovoucích skládkách se nacházejí nejen mikroplasty (definice viz níže), ale také velké předměty – rybářské sítě, igelitové tašky, umělá vlákna atd. Tento odpad velice ohrožuje místní faunu. V nebezpečí jsou především mořské želvy, které se často zamotávají do sítí nebo konzumují igelitové tašky, připomínající jejich potravu – medúzy.

 

 

 

 

Tento rok by se měl začít testovat projekt Ocean Clean-Up – nové technologie, které by mohly napomoci sběru a recyklaci tohoto odpadu. Společnost má již za sebou rozbory mikroplastů v oceánu v souvislosti se vzdáleností od „plastového ostrova“. Výsledky bohužel zatím nejsou moc potěšující.

 

 

 

V článku Kláry Galové se hovoří o dalším převratném rozhodnutí, které by toto vše mohlo změnit. Toto rozhodnutí je dílem Evropské komise, která upozorňuje na to, že ročně vznikne 25 milionů tun (!!!) plastového odpadu, ale zrecykluje se z něj méně než 30% I proto by dle ní měly být do roku 2030 všechny plasty recyklovatelné. Další jejich požadavek hovoří od redukci využívání jednorázových plastů (například lahví), a zákazu úmyslného používání mikroplastů.

(Mikroplasty jsou úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů, které se vyskytují ve vodě, půdě i vzduchu. Jsou to směsi vláken, kuliček nebo zlomků nepravidelného tvaru, část je dokonce v takových tvarech dokonce uměle vyráběna, pod jménem primární mikroplasty. Sekundární mikroplasty vznikají nalámáním či jinou fragmentací větších kusů. Mikroplasty se hromadí v oceánech, kde ohrožují životní prostředí. Primární se přidávají do nátěrových barev (firma ECT ale nic takového zákazníkům nedodává) nebo kosmetiky, sekundární vznikají například mechanickým otěrem pneumatik a opotřebováváním plastových tkanin.)

Účinky mikroplastů pro zdraví jsou zatím neznámé, ale jak bylo již řečeno, naleznete je téměř kdekoli. Dokonce i v lidských plicích a žaludku.

 

Další navrhovanou variantou bylo zavést novou evropskou daň na plast (dílo komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera), nicméně návrh se nesetkal s úspěchem především od navrhovatelů redukce plastů jako takových, místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse a místopředsedy odpovědného za růst a investice Jyrkiho Katainena.

 

 

Množství každoročně vygenerovaných plastů je vskutku neuvěřitelné. Po celém světě tvoří plasty až 85% odpadu na plážích – jak ukazuje například následující příklad, pláž v Kapském Městě v Jihoafrické republice:

 

 

 

 

 

Je ale nutno dodat, že se snad blýská na lepší časy. Příkladem uvědomění si dosahu této ekologické katastrofy je již zmíněná regulace plastů v Evropě, ale i lidé mimo Evropu jsou si  nebezpečí, které na ně číhá, vědomi. Například Čína chce od roku 2018 zakázat dovoz řady odpadů, mezi něž patří i plasty. V Keni byl zase uzákoněn zákaz používání, dovážení či vyvážení plastových pytlíků, viz článek na našem blogu z listopadu 2017.

 

Strategie, kterou nabízí evropská komise, zásadně mění způsoby, jakými se plasty v EU navrhují, vyrábějí, používají a recyklují. Plasty by měly postupně být lépe recyklovatelné, měla by vznikat další recyklační střediska a systém třídění odpadů by se měl standardizovat. V plánu jsou také informační kampaně a další inovace; exekutiva poskytne až 100 milionů eur na rozvoj inteligentnějších a recyklovatelnějších plastových materiálů, lepší recyklaci a odstraňování nebezpečných látek a kontaminantů z recyklovaných plastů.

Některé nové směrnice budou projednávány ještě v letošním roce.

 

Firma ECT si je samozřejmě vědoma nebezpečí, které nadměrné využívání plastů přináší, a tedy proto v tomto ohledu nabízíme především recyklované materiály (plastové regranuláty LDPE a HDPE od našich dodavatelů).

 

ZDROJE:

Návrh Evropské komise.

Plovoucí ostrov z plastů.

Ostrov odpadků. 

 

 

 

Rádi Vám vytvoříme individuální nabídku.
Stačí nám zanechat zde Váš kontakt.

Copyright © 2017-2016 ECT s.r.o.
Všechna práva vyhrazena

Tvoříme s láskou. 4PROSTOR.cz