O zvířatech a lidech

2.3.2018

 

Dnes to nebude příliš ducha povznášející téma, neboť se po posledním pozitivním článku o Jižní Koree a jejích investicích do ekologičtějšího prostředí obrátíme k negativním aspektům existence člověka na zemi. Dne 1.3. se totiž na internetu objevila zpráva, že poslední samec severního bílého nosorožce tuponosého Sudán, původně obyvatel ZOO ve Dvoře Králové a nyní rezident v rezervaci Ol Pejeta v Keni, je na tom zdravotně velice špatně, a není příliš naděje na zlepšení. Jeho smrtí odejde jakákoli šance, že by se tento kriticky ohrožený druh podařilo zachránit, protože v rezervaci s ním sice žijí dvě samice, Najit a Fatu, nicméně veškeré pokusy o rozmnožení se setkaly s neúspěchem – samice jsou příliš staré a navíc trpí zdravotními problémy.

 

 

(Foto: Citovaný článek.)

 

 

Co se týče starého samce, jeho zdravotní problémy jsou toho rázu, že se mu koncem roku 2017 objevila infekce v noze. Ta byla sice úspěšně vyléčená, zvíře se velice zlepšilo, nicméně se nyní objevila znovu. Prognózy nejsou dobré. Také samozřejmě nemá smysl zvíře zbytečně trápit, pokud by se vědělo, že šance na vyléčení je mizivá či nulová.

 

Bližší informace se můžete dozvědět buď na twitterovém účtu rezervace Ol Pejeta nebo na facebookovém účtu ZOO Dvůr Králové.

 

 

Bílý nosorožec tuponosý severní samozřejmě a bohužel není jediné zvíře, které je ohrožené až k úrovni vyhynutí druhu. Většina z vás jistě slyšela o tabulce ohrožených druhů, označené logem s pandou (a určitě víte, že pandy jsou ohrožené). Ale nejsou to jenom relativně mediálně známí nosorožci tuponosí nebo roztomilé pandy. Takových zvířat, která doplatila na soužití s lidmi, je mnohem více. A podle tabulky na stránkách Top10List , kterou se zde budeme zabývat, je situace nezáviděníhodná. Pokud vás zajímají detaily ze života zmíněných zvířat, zcela jistě klikněte na odkaz. Tam se dozvíte o životním stylu jmenovaných ohrožených druhů mnohem více. Informace o jednotlivých ZOO pochází především ze stránek ZOO Magazín a také z oficálních webovek ZOO Praha v Troji.

 

 

1)      Gorila nížinná. Žije v nížinných deštných pralesích západní a střední Afriky. Jedna z příčin jejího vymírání je velice pomalé rozmnožování – tato gorila je schopná zabřeznout jednou za 3 nebo 4 roky a přivede na svět jen 1-2 mláďata. Dalším důvodem snižování populace je mechanizovaná těžba dřeva – z pralesů se stávají planiny, a na gorily útočí i pytláci, kteří prodávají jejich maso gurmánům. Další důvod – pro vás zcela jistě neznámý, stejně jako byl pro nás – je epidemie eboly, které si u opic nikdo nevšímá. Ano, opravdu.

 

 

(Kijivu a Ajabu, gorily nížinné. Petr Hamerník, ZOO Praha)

 

 

V pražské ZOO Troja je několik goril nížinných, zcela jistě si vzpomenete na gorilího samce Richarda nebo na samici Bikiru, a také na to, že se ZOO podařilo úspěšně odchovat několik mláďat. Pro bližší informace o pražských gorilách nížinných se můžete podívat sem. Další gorily nížinné byly k vidění v ZOO Liberec a ZOO Dvůr Králové, ale tam bohužel odchov nikdy neproběhl.

 

 

2)      Orangutan sumaterský. Žije na indonéském ostrově Sumatra. Jeden z hlavních důvodů, proč je na seznamu ohrožených zvířat, je odlesňování ostrova. Bez lesů orangutani nedokážou přežít. Jediné místo na Sumatře, kde orangutani žijí vcelku spokojeně, je prales v národním parku Gunung Leuser. Ve volné přírodě jich je cca 2-3 tisíce, což bohužel znamená, že není příliš šance na zabránění úhynu tohoto druhu.

 

 

(Foto: Petr Hamerník, ZOO Praha).

 

 

Orangutan sumaterský je k vidění opět v ZOO Praha, v pavilonu Indonéská džungle, a dokonce zde probíhá relativně úspěšný odchov. Pro bližší informace se podívejte sem.

 

 

3)      Kareta pravá. žije v Tichém, Atlantském i Indickém oceánu, je kriticky ohrožená. Stejně jako ostatní živočichové má kareta přirozené nepřátele, jako například žraloky, chobotnice nebo krokodýly, nicméně nejvíce ji samozřejmě ohrožuje rozsáhlý lov (trvající už několik tisíciletí!). Dnes je sice přísně zakázané karety lovit, ale víme, jak to v této oblasti chodí se zákazy. V Číně a Japonsku například dochází k odlovu pořád, především kvůli želvímu masu a také krunýřům, které se používají jako dekorace.

 

 

(Foto: první citovaný článek.)

 

 

Karety pravé bohužel v žádné ZOO v republice neuvidíte, nicméně se můžete zajet podívat do ZOO Ostrava a ZOO Hodonín, které jsou zapojeny do projektu na ochranu mořských želv na Borneu v Indonésii a vytvořily tématickou expoziciNa další takové kampani pracuje i ZOO Brno. 

 

 

4)      Tygr ussurijský. Jinak se mu také říká tygr sibiřský, amurský, altajský, mandžuský, severočínský nebo korejský. Pozitivní je, že těmto tygrům se rodí 2-4 koťata v jednom vrhu. Nemají přirozeného nepřítele, ale o to se samozřejmě lehce postaral člověk – v čínské medicíně se používají kosti a kůže tohoto zvířete do lektvarů, a pytláci mají tak stále tendenci tygry lovit. Ve volné přírodě (nedotčená tajga na omezeném území v oblasti východního Ruska při toku řeky Ussuri a v Číně) jich je pouhých 350 kusů. V zajetí jich žije cca 1000 kusů a s rozmnožováním nemají problémy, což je dobrá zpráva, nicméně bohužel se nedají vypustit do volné přírody, protože se nebojí lidí a neumí samostatně lovit.

 

 

(Foto: Michal Peterka, ZOO Hluboká nad Vltavou.)

 

 

ZOO Praha tygry ussurijské úspěšně chová, můžete se na ně podívat v samostatné expozici v severní čísti areálu. Prozatím jsou tam dvě postarší dámy – šestnáctiletá Marylei a osmnáctiletá Mája. Další ZOO, kde jsou ussurijští tygři k vidění, jsou například ZOO Zlín (tam se postupně podařilo odchovat dokonce 8 mláďat – všem z nich byla matkou tygřice Tanja z Ruska, která porodila postupně tři, dvě a tři mláďata, o dvou z nich se předem nevědělo!), ZOO Olomouc (v současnosti čtyři tygři – samec, samice a jejich dvě mláďata), ZOO Plzeň (v současnosti dva tygři – samec a samice), ZOO Hodonín (zde se v letech 2000-2001 podařilo odchovat šest tygřích mláďat, v současnosti mají tygry čtyři – samici, samce a dvě jejich mláďata), ZOO Hluboká nad Vltavou (samec a samice, doufá se v úspěšný odchov), ZOO Tábor nebo některé soukromé zooparky.

 

 

(Foto: Petr Hamerník, ZOO Praha.)

 

 

5)      Gaviál indický. Druh krokodýla, který je kriticky ohrožený i přesto, že v Indii je považován za posvátné zvíře. Původně byl k nalezení v Indii, Pákistánu, Barmě, Bangladéši i Nepálu, ale kvůli masivnímu znečištění vodních zdrojů se ocitl na pokraji vyhynutí. Dnes žijí gaviálové ve volné přírodě jen v povodí indické řeky Gangy a částečně v Nepálu, a jejich počet se odhaduje na 200 jedinců.

 

 

(Foto: Jiří Churaň, ZOO Magazín.)

 

 

ZOO Praha gaviálí expozici najdete, v pavilonu Čambal. Místní gaviáli jsou velice mladí, tedy je slušná šance pro úspěšný odchov. Další specialitou je Krokodýlí ZOO Protivín, kde se na gaviály specializují. 

 

 

(Foto: Krokodýlí ZOO Protivín.)

 

 

6)      Levhart mandžuský. Podruh levharta skvrnitého, jinak také levhart amurský. Žije v Rusku a při ruských hranicích s Čínou a Severní Koreou. Příčinou hynutí je především vymizení jeho životního biotopu, ilegální lov, lesní požáry a dokonce i rozvojové stavební projekty, které likvidují levhartí přirozené prostředí. Ve volné přírodě jich žije pouze 40 jedinců! Ani v zoologických zahradách to není příliš slavné, tam jich můžete najít cca 175. Západní ochranářské skupiny a ochranáři přírody z Ruska nicméně založili organizaci Amur Leopard and Tiger Alliance (počítají v to i tygry ussurijské) a zřídili přírodní park „Země leopardů“ v Rusku. (Mimochodem, „levhart“ a „leopard“ jsou synonyma 🙂 ) To je chráněné území o rozloze 262 000 hektarů, kde mohou tato zvířata žít v klidu. A můžete je dokonce i adoptovat a finančně podporovat prostřednictvím World Wide Fund for Nature.

 

 

(Foto: Milan Kořínek. ZOO Olomouc)

 

 

K jednomu z největších úspěchů patří několikanásobné odchovy levharta mandžuského v ZOO Olomouc. Tato ZOO je v levhartím odchovu zcela unikátní, protože v článku se jednalo již o 13. mládě! Olomoucká ZOO je také zapojená do projektu vypouštění levhartů mandžuských do volné přírody. Další levharty mandžuské můžete vidět v ZOO Praha a ZOO Ústí nad Labem.

 

 

7)      Delfín indočínský. Má dva poddruhy – čínský bílý delfín a hongkongský růžový delfín. Vyskytuje se v Indickém oceánu, ale také ve sladkých vodách čínských řek. Ohrožuje ho hustá lodní doprava, množství továren v blízkosti jeho bydliště i intenzivní rybolov. Ve volné přírodě se nachází pouhých 1000 jedinců. V Číně ale vznikl zajímavý projekt – ekolog Bill Leverett tu založil tzv. základnu pro pozorování indočínských delfínů. Organizuje turistické výlety za těmito savci, a ze získaných finančních prostředků financuje výzkum a ochranu těchto tvorů. Delfíny indočínské bohužel žádná česká zoologická zahrada nechová, snad také proto, že není snadné vybudovat funkční a prostorné delfinárium.

 

 

(Foto: první citovaný článek.)

 

 

8)      Nosorožec dvourohý. Jinak také nosorožec černý. Žije v Africe, v současnosti především v oblastech přírodních rezervací. Nejvíc ho pochopitelně ohrožuje byznys s rohy a rohovinou. Nosorožčí rohy se tradičně používají k výrobě ozdobných dýk a pro účely tradičního asijského lékařství (údajně mají zvyšovat sexuální potenci). Ve volné přírodě žije nosorožců dvourohých ani ne 5000.

 

 

(Foto: Hynek Glos, ZOO Dvůr Králové.)

 

 

Nejúspěšněji tyto nosorožce chová ZOO Dvůr Královédo roku 2016 se jim podařilo odchovat 42 zvířat! V současnosti jich je v této ZOO k vidění 12, což je největší skupina, chovaná v Evropě. V jeden čas tato ZOO chovala hned čtyři druhy nosorožce – dvourohého, indického, tuponosého jižního a tuponosého severního, kterým bohužel náš článek začíná. Další ZOO, které chovají různé druhy nosorožců, je ZOO Ústí nad Labem (tuponosý jižní), ZOO Plzeň (indický) a ZOO Zlín-Lešná (tuponosý jižní).

 

 

9)   Leguán modravý. Jediné místo na světě, kde tento tvor žije, je ostrov Grand Cayman, součást Kajmanských ostrovů. Tam tito leguáni žijí na zanedbatelné ploše 4km², a tedy jsou nevyhnutelně odsouzení k zániku. Ve volné přírodě jich žije – POUHÝCH 5 kusů! Na ostrově probíhá záchranný farmový chov, odchované kusy se vypouštějí do botanické zahrady královny Alžběty II. Tam žije 200 jedinců. Další pokusy o záchranu tohoto leguána probíhají v USA, nicméně i tam je pouhých 45 jedinců a navíc se nedaří odchov.
Pražská ZOO je jediná v Evropě, která tyto kriticky ohrožené plazy chová. Můžete je vidět v Pavilonu velkých kočkovitých šelem.

 

 

(Foto: Miroslav Bobek, ZOO Praha.)

 

 

10)   Kůň Převalského. Jinak také poslední divoký předek koně domácího. Ve volné přírodě není možné tato zvířata potkat, pokud tedy nepočítáme program pro záchranu těchto zvířat, který v Mongolsku (zemi původů těchto koní) iniciuje ZOO Praha. Na pokraj vyhynutí se dostali především díky pastevectví – pro pastýře tito koně představovali konkurenci a tak je téměř všechny vyhubili. A co je ještě horší – až do roku 1879 se o těchto koních vůbec nevědělo. Že vymírají, natož že vůbec existují. Už na konci 19. století ale začaly vznikat první tendence tento živočišný druh zachránit, když byli objeveni plukovníkem tehdejší ruské armády Nikolajem Przevalskym, po kterém získali jméno.

 

 

(Foto: Petr Hamerník, ZOO Praha.)

 

 

ZOO Praha je v odchovu tohoto koně nejúspěšnější na světě. Odchováno zde bylo asi 150 hříbat, koně mají svou plemennou knihu a pravidelně se vypouštějí do volné přírody v poušti Gobi. Další zajímavostí je plán na zřízení „eko-farmy“ u Dívčích hradů, kde by koně Převalského volně žili.
Koně Převalského chovají například také v ZOO Brno nebo ZOO Liberec.

 

 

Pokud se chcete podívat na další kriticky ohrožené tvory (už jen proto, že ve volné přírodě už téměř není šance je spatřit), můžete si prohlédnout fotografie, které vytvořil fotograf Tim Flach v rámci pokusu o zdokumentování všech ohrožených živočišných druhů. Výběr pod tímto odkazem.  Nejzajímavější a zároveň nejbizarnější potvůrkou ze seznamu je kahau nosatý, který v obličeji velice připomíná člověka. Téměř se o něm nemluví.

 

 

(Foto: Tim Vlach.)

 

 

Další, méně známé ohrožené druhy můžete najít v tomto seznamu. Vsadíme se, že o některých z nich jste v životě neslyšeli, že? No, my také ne. A to je gró celého problému.

 

 

(Čepcol hřebenatý. Pokud jste to nepoznali, je to druh tuleně.)

 

 

A co se s tímhle vším dá dělat? Podporovat ochranu životního prostředí, samozřejmě. Ať už si vyberete prosté třídění odpadu nebo si adoptujete zvíře, které budete finančně podporovat, ať už pojedete do zasažené země, abyste se podíleli přímo na místě, nebo budete pravidelně přispívat organizacím typu Greenpeace, je dobré o této tématice přemýšlet, pokud nechceme, aby se podíl různorodých živočišných (a samozřejmě i rostlinných!) druhů rapidně snížil. A nemusíte se bát, že byste ve svých snahách byli jediní. Lidé si již riziko vymírání druhů relativně uvědomují a tak podnikají různé kroky pro to, abychom o některá zvířata navždy nepřišli.

 

 

(Klokan Matschievův.)

 

 

Například toto: Londýnská zoologická společnost se spojila s Googlem, a vytváří novou umělou inteligenci, založenou na algoritmu Cloud AutoML Vision. Ta by měla sama analyzovat obrovské množství snímku, pořízených automatickými fotoaparáty, umístěnými v různých koutech světa. Cílem této akce je uchránit před vyhynutím ohrožené slony. A co tento přístroj bude umět?

 

Spočítat slony ve stádu a rozeznat individuální jedince podle vzhledu (rýhy a vzory na chobotech, ocasech atd.). Časem by dokonce mohlo být možné rozpoznat nemocná a zraněná zvířata od zdravých zvířat. Ale co je nejdůležitější je „protipytlácká ochrana“. Pokud se v rezervaci či národním parku, kde mají být jen zvířata, objeví člověk, program ho vyhodnotí jako možného pytláka a upozorní tak strážce.

Rádi Vám vytvoříme individuální nabídku.
Stačí nám zanechat zde Váš kontakt.

Copyright © 2018-2016 ECT s.r.o.
Všechna práva vyhrazena

Tvoříme s láskou. 4PROSTOR.cz