Budoucnost je černá a zelená

18.12.2017

 

O ochraně přírody už toho bylo za poslední léta řečeno spousta. Všichni nějakým způsobem tušíme, že existuje globální oteplování (ačkoli to někteří lidé z nejasných důvodů popírají), že střílet slony v Africe je ilegální, že nosorožčí roh nezlepšuje potenci (ačkoli někteří lidé tomu z nejasných důvodů věří) a že na Sumatře a Indonésii mizí deštné pralesy spolu s celými ekosystémy. Nicméně někdy se může zdát, jako kdyby všechna varování byla zbytečná, jakoby se proti úpadku přírody vůbec nic nedělalo. Možná i proto v odborných časopisech vycházejí stále nová a nová varování. Poslední velký text byl zveřejněn v listopadu 2017 v časopise Bioscience pod názvem „World Scientists‘ Warning to Humanity: A Second Notice.“ Článek byl zkompilován z informací od více než 15 tisíc vědců z více než 180 zemí světa. O jeho tvorbě a kontextu si můžete přečíst pod uvedeným odkazem

 

 

Kácení pralesů (ilustrační foto) | Foto: licence Creative Commons Atribution-NonCommecial-NoDerivs 2.0 Generic, H Dragon

 

 

Tento text je nutné brát vážně, i když je to v podstatě pouze opakování jiného, napsaného v roce 1992. Tentokrát se pod něj totiž podepsalo mnohem víc vědců (zoologů, botaniků, parazitologů a jiných); téměř o 14 tisíc víc, než naposledy. Situace se totiž podle nich stále zhoršuje.

 

Mezi příklady můžeme uvést vypouštění skleníkových plynů, ničení deštných pralesů, znečišťování oceánů a masové vymírání živočišných a rostlinných druhů. Hlavním problémem je ale dle vědců rostoucí lidská populace. Díky neustále se zvyšujícímu počtu lidí na zemi jsou potřeba stále větší a větší zásoby pitné vody (podle OSN jí bude nedostatek už kolem roku 2030), kvůli lidské obživě je také potřeba rozšiřovat oblast zemědělství, což má za následek kácení lesů, aby se půda mohla využít k obhospodařování. Podle CNN zmizelo za posledních 25 let množství půdy, odpovídající rozloze 16 Českých Republik. Problém vidí vědci také v tom, že se zvyšuje spotřeba masa, a jeho produkce přispívá k vyčerpávání zdrojů, protože je mnohem náročnější, než rostlinná výroba. Na základě růstu populace také klesá počet ryb v oceánech, protože „nabídce“ se nedaří převýšit „poptávku“, a ochranné programy jsou zcela nedostačující.

 

 

Špatnou zprávou je i to, že objem emisí oxidu uhličitého (CO2) se po několika letech opět začíná zvyšovat. Vědci ze sdružení Global Carbon Project uvádějí, že emise za letošní rok vyrostly o 2% na novou rekordní úroveň. Podrobné výsledky výzkumu můžete najít například v časopise Environmental Research Letters.

 

Smog, oxid uhličitý, znečištěné ovzduší (ilustrační foto) | Foto: Honza Ptáček | Zdroj: Český rozhlas

 

 

Podle výsledků se ukazuje, že na nárůstu procent se podílí hlavně Čína, které se přitom dosud dařilo emise snižovat. Letos je to bohužel jiné: emise by měly vzrůst o 3,5% především díky poptávce po uhlí a zrychlenému růstu ekonomiky. Už nyní se Čína podílí na vypouštění skleníkových plynů do ovzduší třiceti procenty. Klimatologové se shodují, že není příliš velká naděje, že by se emise v příštím roce měly snižovat.

 

 

Řešení existuje, ale vyřešit tento problém bude nesmírně obtížné, protože je potřeba, aby si lidé uvědomili, že za ochranu přírody jsou zodpovědní jen oni sami. Kdyby nic jiného, tak proto, aby nemuseli v budoucnosti trpět nedostatkem. Možnosti jsou omezit populační růst (především v nejlidnatějších oblastech světa), neplýtvat jídlem, omezit živočišnou spotřebu (především maso), vzdělávat se ohledně ochrany přírody (včetně edukace ostatních), bezohledně nedrancovat přírodní zdroje a podporovat zelené technologie.

 

 

Pokud teď propadáte beznaději, vězte, že nic není ztraceno. Někteří lidé se sice ochraně přírody vysmívají a na globální oteplování a jevy které ho provázejí, nevěří, ale stále se ještě najde dost jiných, kteří si následky nekontrolovatelné spotřeby uvědomují.

 

Tak například, od 1. ledna 2020 budou platit přísnější pravidla mezinárodní námořní organizace ohledně vypouštění emisí. Lodě by měly z komínů vypouštět méně síry, a to maximálně půl procenta. Dnes se v námořnictví používá především tzv. námořní nafta (mazut), který obsahuje 3,5% síry.

 

Tanker (ilustrační foto) | Zdroj: Pixabay

 

Úpravy by měly spočívat v tom, že námořní naftu nahradí nafta klasická (či jiné palivo, například mazut nebo zemní plyn), která právě oněch půl procenta obsahuje. K rozhodnutí došlo již před rokem, na popud výboru pro ochranu životního prostředí mezinárodní námořní organizace v Londýně.

 

 

Přísnější limity ale v některých odvětvích platí již dnes: stejně jako je v některých městech omezeno vjíždění některých aut do centra (Německo, Itálie, Francie), totéž platí i v mořských oblastech. Existují tzv. Suplhur Emission Control Areas, kam spadají všechny evropské přístavy, Baltské a Severní moře, pobřeží Kalifornie nebo lodě, registrované v Evropě a využívající evropské vody. Ideální by bylo jezdit pouze na naftu, což ale bohužel není zcela možné, protože při manévrování lodí do přístavů je potřeba mazut. Jedna z možností, jak tento problém vyřešit, je scrubber – zařízení na čištění výfukových plynů, které by umožňovalo odsíření. Další variantou je používat zkapalnělý zemní plyn, či kombinaci nafty a zemního plynu (tzv. hybrid).

 

 

Dalším příkladem tzv. green awareness je britská expedice, která si v listopadu naplánovala cestu na jižní pól s využitím pouze obnovitelné energie. Teď by již měli být na cestě – dlouhé téměř tisíc kilometrů, s plánovaným rozsahem osmi týdnů. Polárníci jsou na cestě čtyři, jednašedesátiletý cestovatel Robert Swan, jeho třiadvacetiletý syn Barney Swan, průvodce Martin Barnett a dokumentarista Kyle O’Donoghue.

 

Jižní pól | Foto: National Science Foundation

 

 

Robert Swan je zkušený cestovatel – je prvním člověkem, který pěšky došel na severní i jižní pól. Tentokrát se snaží dokázat, že je možné plně vyžít pouze z obnovitelných zdrojů. Ty chtějí polárníci využít především pro vaření, topení, výrobu pitné vody a napájení elektroniky. Co se týče stravy, zásoby jsou tvořeny udržitelnými potravinami s vysokým zdrojem energie.

 

V saních má být zabudováno zařízení pro rozpouštění ledu, poháněné solárními panely (navržené NASA) – to poskytne vodu na pití a vaření. Solární energie také dodá elektřinu do baterií v komunikačních zařízeních a kamerách. Pro vaření a ohřev je v plánu využití biopaliva, vyrobeného z dřevěného odpadu.

 

 

A na závěr několik fotografií. Tyto zachycují druhy, které jsou ohrožené, kriticky ohrožené či dokonce vymírající. Americký fotograf Joel Sartore, dlouholetý spolupracovník National Geographic, se nepodobně některým fotografům, soustředícím se pouze na roztomilé tvory (jako například pandy nebo orangutany) pokouší zvěčnit všechny živočišné druhy bez ohledu na to, jak moc jsou či nejsou populární a oblíbení veřejností. Rozhovor se Sartorem si můžete v češtině přečíst na uvedených stránkách, a zde se můžete podívat na několik fotografií z jeho portfolia. Pokud byste se chtěli o umělci něco dozvědět, doporučujeme jeho Instagram nebo oficiální webové stránky.

 

Zdroj: National Geographic

 

 

An endangered Persian leopard (Panthera pardus saxicolor) at the Budapest Zoo. Zdroj: https://www.joelsartore.com

 

 

 

A vulnerable rufous mouse lemur (Microcebus rufus)
at the Parc Botanique Et Zoologique de Tsimbazaza. Zdroj: https://www.joelsartore.com

 

 

A critically endangered gharial (Gavialis gangeticus) at the Gharial and Turtle Rehabilitation Center in Lucknow, India. There are fewer than 1,000 of this species left in the wild. Zdroj: https://www.joelsartore.com

 

 

A critically endangered European mink (Mustela lutreola) at the Madrid Zoo. Zdroj: https://www.joelsartore.com

 

 

Naše firma se také pokouší přispět k ochraně životního prostředí. Ve velkém totiž dodáváme plastový regranulát, což je materiál, vzniklý recyklací plastů. Z něj se pak vyrábí nové plastové výrobky. V opačném případě by tento obvykle odpadní materiál skončil vyhozený na smetišti a dále by znečišťoval ekosystém a životní prostředí. Dodáváním regranulátu tedy pomáháme chránit jak naši krajinu, tak životní prostředí obecně.

 

Dalším příkladem ekologického zpracování materiálu jsou vosky, získávané ze stonků cukrové třtiny, která se používá pro výrobu cukru. Odpadní dužina projde procesem, kdy je louhována, propírána a vystavena vodní páře, čímž se z dužiny získá vosk, který má mnoho využití. Místo toho, abychom odpadní dužinu vyhodili, ji tedy dále zpracováváme.

 

Informace pocházejí z těchto článků:
Současný trend je neudržitelný. Vědci z celého světa po čtvrtstoletí znovu varují před ničením planety 

Emisní normy i pro lodě. Námořní doprava bude muset od roku 2020 snížit množství vypouštěné síry

Oxidu uhličitého v ovzduší přibývá, letos dosáhne nové rekordní úrovně

Čtyři Britové chtějí dobýt jižní pól pouze za pomoci obnovitelné energie

Joel Sartore

 

 

 

 

Rádi Vám vytvoříme individuální nabídku.
Stačí nám zanechat zde Váš kontakt.

Copyright © 2017-2016 ECT s.r.o.
Všechna práva vyhrazena

Tvoříme s láskou. 4PROSTOR.cz